Poslední časy a jeho svody pro věřící

V době šíření koronaviru satan připravil pro věřící další svody jak je oklamat. Pokud jste rozpoznali Kristovy znamení o posledních časech (Matouš kapitola 24 a 25), že vstupujeme do posledních časů, pak ještě nemáte vyhráno. Toto je úvodní článek k sérii článků o posledních časech a znameních jejich příchodu.

Humanistické a unionistické tendence církví

Věřící lidé se často zapojují do snah o sjednocení všech církví a někdy i o sjednocení ve společných náboženských aktivitách různých náboženství. Podstatou tohoto nebiblického teologického směru je přesvědčení, že Bůh je jen jeden a tak modlitba k jakémukoliv Bohu je správná. Zastánci tohoto směru jako je například evangelista Todd White z hnutí víry razí lásku, která toleruje mezináboženské rozdíly a tak jim nevadí, když se společně modlí buddhisté, katolíci a protestanti, jako by šlo o téhož Boha. Přestože bible říká, že to není správné, protože každý věříme v jiného Boha. Protestanti věří tomu, že nelze tolerovat klam a lež a omyly vedoucí k mylným představám o Bohu. Bible popisuje Hospodina jako Boha žárlivě milujícího, který nesnese uctívání falešných Bohů. Co je to falešný Bůh? Bůh, o kterého jsme nepoznali správně, nepochopili jsme jeho záměry a nekonáme Boží vůli podle toho jak je to popsáno v bibli, jinými slovy se dopouštíme modlářství či smilství. Podobným způsobem je také převrácen výklad lásky k bližnímu, protože bible neříká, že máme bezmezně pomáhat, ale naopak učí o tom, že máme především milovat své bratry a Boží lid. Bůh svůj lid nazývá "Můj lid" když jeho lid zachovává jeho přikázání a ctí ho v duchu a v pravdě! Tak například v tomto Božím zaslíbení:

Uzavřu-li nebesa, takže nebude deště, přikážu-li kobylkám, aby hubily zemi, pošlu-li na svůj lid mor, a můj lid, který se nazývá mým jménem, se pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. 2 Paralipomenon 7:13-14

Z verše je více než jasné, že Bůh svůj lid konkrétně pojmenovává a určuje ho podle toho zda Boha hledají, ctí a zda se modlí. Jeho lid je ten který se odvrací od zlých cest, čili plní Boží přikázání... Odpuštění hříchů je s tímto spojeno. Neplatí pro nikoho kdo pokračuje v dobrovolném a vědomém konání hříchů a nerozhodl se Boha následovat... Podobně, když Ježíš vysvětluje učedníkům jak poznáme příchod posledních časů a kdy opět přijde Syn člověka (Boží syn) a pak jim říká, že ti kdo se k němu přihlásili spravedlivými skutky to jsou ti, kteří činili dobro jeho bratrům:

A Král jim odpoví: `Amen, říkám vám, že cokoli jste udělali pro nejmenšího z těchto mých bratrů, to jste udělali pro mě.´  Matouš 25:40

Ježíš zde odkazuje na své bratry, protože Ježíš je Mesiáš a král králů, či-li Bůh. V jiném verši přitom vysvětlil, že jeho bratry jsou ti, kdo konají vůli jeho otce:

On však tomu, kdo mu to řekl, odpověděl: "Kdo je má matka? A kdo jsou moji bratři?" Ukázal rukou na své učedníky a řekl: "Pohleď, toto je má matka a moji bratři. Kdokoli totiž koná vůli mého nebeského Otce, ten je můj bratr a sestra a matka." Matouš 12:48-50

Biblický kontext tedy ukazuje, že Bůh rozlišuje mezi lidem, který je jeho - plnící jeho vůli a lidem, který o Boha nemá zájem a nechce plnit jeho vůli, čili není jeho. Z toho důvodu je nesprávné tzv. sjednocování a globalizování a dokonce i tolerance nepravd, falešného evangelia a překroucených výkladů bible.

Také humanismus není správný, protože humanismus zakládá na dobrých skutcích bez rozlišení komu tyto skutky konáte. Ale Bůh to rozlišuje. Bůh rozlišuje, že přednostně máme pomáhat našim bratrům ve víře, těm kteří mají zájem hledat Boha a chtějí být spaseni. Teprve na druhém místě má být snaha pomáhat lidem ze světa, protože také jim chceme ukázat lásku, ale hlavním projevem lásky má být to, že jim řekneme evangelium nebo se jim pokusíme pomoct modlitbou či jinak i prakticky, ale hlavním cílem a projevem lásky je to, aby slyšeli evangelium a byli přitaženi k Bohu. Pokud tito odmítají Boha přijmout a následovat, pak se s nimi nemáme zdržovat, protože nejsou osobou míru a pokoje, která je ochotna naslouchat Bohu. Nemáme tedy s nimi více ztrácet čas protože Ježíš tuto situaci popsal v evangeliu Lukáše:

Jestliže ale přijdete do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte:  `I ten prach z vašeho města, který na nás ulpěl, vytřásáme na vás. Avšak to vězte, že se k vám přiblížilo Boží království.´ A říkám vám, že v onen den bude lehčeji Sodomě než tomu městu." "Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by seděli v pytlovině a popelu a činili pokání. Týru a Sidonu však bude na soudu lehčeji než vám. A ty, Kafarnaum, které jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla budeš svrženo."  L 10:10-15

Bůh tedy doopravdy odsuzuje ty, kdo odmítají Krista. Zde je Boží odmítnutí namířeno proti všem kdo propadli náboženskému duchu a odmítli Krista jako Mesiáše. Odvozovat své spasení nebo příslušnost k Božímu lidu na základě pokrevní příbuznosti je nebezpečné, protože taková totožnost nestojí na opravdové víře v Krista ale spoléhá na tělo a krev.

"To jest: Božími dětmi nejsou děti těla, ale za símě se počítají děti zaslíbení."  Římanům 9:8

"Ale všem, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, totiž těm, kteří věří v jeho jméno, kteří jsou zrozeni ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže/manžela, ale z Boha." Jan 1:12-13

Ani pokrevní příbuzenství, ani rozhodnutí biskupa či papeže, ani uzavření manželského svazku z vás neudělá křesťana a učedníka Ježíše Krista! Slova o přijetí Krista v Mt 25:31-46 byly jasně míněny tak, že přijetím bratrů v Kristu přijímáme Krista, kdežto ti kdo konají skutky zla k jeho bratrům v Kristu, ti jsou odsouzeni k Božímu trestu. Unionismus či sjednocování bez rozlišování pravdy a pravosti evangelia je tak hříchem a nesprávnou cestou. Vždyť apoštol Pavel zdůrazňoval, že máme rozlišovat duchy - a to je opravdu třeba, protože do světa vyšlo mnoho klamných duchů. Jak Ježíš a Pavel varují před falešnými proroky přicházejících v posledních časech a to se právě děje. Proto musíme rozlišovat pravdu, číst bibli a brát ji vážně, protože jen ona nás dokáže zachránit z tohoto zvráceného pokolení tím, že se naučíme rozpoznávat klam od pravdy. O podstatě humanismu jsem už napsal článek: Koncepce humanismu ve Starém zákoně, takže pro více informací vás odkážu tam. Je totiž třeba, abychom pochopili, že podstata našeho přínosu pro Boha nespočívá jen v tom, abychom konali dobré skutky nevěřícím lidem, ale v tom, abychom jim sdělili evangelium, přivedli je k Bohu a udělali z nich učedníky. Pokud křesťan naplní svůj život humanistickým posláním, ale není vybaven připraveností kázat evangelium, pak podlehl svodu náboženského ducha, který ho upokojil tím, že to stačí. Apoštol Pavel ale řekl, že to nestačí:

"Proto si vezměte celou Boží zbroj, abyste mohli odolat ve zlý den, všechno vykonat a zůstat stát. Stůjte tedy přepásáni na bedrech pravdou a oblečeni pancířem spravedlnosti; nohy mějte obuté připraveností kázat evangelium pokoje. (... atd.)" Efezským 6:13-15

Křesťan, který není vybaven připraveností kázat evangelium těm kdo to potřebují, nepostavil svůj dům na skále a v čase pohromy - v posledních časech - neobstojí.

Pokračování článku (1/5): Boží soud nad nevěřícími